Color 430

Color 423

Já bych zkontroloval iontovou past. Ta může způsobit přílišný nárůst proudu. Těch 400uA je podle mě dost, neznič si obrazovku.

Jo ale to by ta obrazovla měla svítit ale ona nesvítí.

Při nesrávně nastavené pasti nemusí obrazovka svítit vůbec! Katodový paprsek v tom případě jde mimo a obvykle končí hned na první kladně nabité elektrodě trysky. Taky proto ten nárůst proudu. Katodový proud těchto čb obrazovek (350QP44 ap.) smí být max. 50uA!!

Tak tak, včera jsem si donesl Mánesa. Někdo to zapl se špatně nastavenou pastí, jeden nosník spojený s anodou je roztavený, katoda mrtvá. Je krásně vidět, jak na ten nosník dopadal elektronový paprsek, který ta past nevrátila do správného směru.

Hejbal jsem s pastí, obrazovka se ve tmě slabě rozsvítí a uprostřed obrazovky je černý flek a když dam jas na plno tak obrazovka zase zhasne, nejvíc svítí když je jas v půlce katodový proud je 250uA a VN začlo sičet ale oblouk nikde a ozón necítím.

Pokud jsou provozní napětí na elektrodách O. K., myslím si, že to má tahle obrazovka sečtené. Možná do ní vnikl vzduch, nebo, vzhledem k zjevně rozštelované pasi, je její vakuum otráveno plyny z přehřátých elektrod. A jestliže je za chodu navíc vidět slabý modrosvit uvnitř hrdla obrazovky, je to jasné. Snad ještě, ale spíš jen pro jistotu, bych prohlédl VN usměrňovačku DY86. Je-li opotřebovaná, může se to projevit podobně - slabý svit, rozostření, případně zvětšení obrazu.

v blízkosti vysílače stačí jako anténa i kus obyčejného drátu

Jako svod od antény můžeš klidně použít i dvojlinku, sámi máme Yagi anténu na půdě od ní placatou dvojlinku a přes symetrizační člen rovnou do set-top-boxu....kvalita signálu je stabilně 100%, síla signálu 70-80% dle bargrafu na ST - Topfiel pak je to rozbočené ještě do karty do PC a do druhé TV - žádný zesilovač nepoužívám..bydlíme asi 50km od Javořice...nijak podrobněji jsem signál neměřil...nepamatuji, že by mi to někdy zakostičkovalo...

Nevyrábí. Jedině koupit modulátor zvlášť

má-li multimetr "test diod" většinou ukazuje přímo prahové napětí v propustném směru. Křemíková dioda má prahové napětí 0,6-0,7V, germaniová 0,1-0,2V, schottky okolo 0,2V -0,4V. V závěrném směru musí vždy ukazovat "nekonečno". Tranzistor se dá měřit jako dvě diody (každý přechod zvlášť). Tyto měření jsou ale pouze orientační

Pozor na rychlé "digitální" tranzistory a některé typy bipolárů pro spínané zdroje (i VN konce televizorů). V jejich struktuře bývá záměrně vytvořen svod (rezistor) paralelně k přechodu B-E. Při měření "jako diody" se jeví zdánlivě jako vadný - proražený. Na rozdíl od čistého průrazu je závěrný směr u těchto tranzistorů vodivý jen zčásti a vykazujě odpor řádově stovky ohmů až jednotky kohm.

Staré Ge výkonové tranzistory (třeba řada xNU73, 74) mají zase tak velké svodové proudy, že se při měření ,,na diodu" jeví jako proražené, přestože jsou plně funkční.

Není důvod, proč by měl být lepší obraz se spínaným zdrojem.

Podla mna stabilnejšie napetie