Prostor pro Vaše názory, připomínky, typy...
Vyhrazujeme si právo mazat nevhodné příspěvky
 
Jméno: 
Email: 
WWW: 
  1+1=

    

David Lenhart Reagovat title= 17:01:52 08.06.2017
Ještě doplněk:
Ta práce, na kterou odkazujete, je po pravdě naprosto strašná. Jen jsem ji letmo přehlédl, hlavně ty pasáže o přejmenování ulic, a nestačím zírat. Tvrdí se tam (str. 28), že nacisté r. 1940 prý vymazali jména osob údajně "nevyhovujících nacistické ideologii", která prý "již dále nemohla být používána". A následuje výčet jmen: Karel
IV. (!!!), Hus, Žižka, Rokycana, Prokop Holý, Jiří z Poděbrad, Komenský, Purkyně, Hálek, Neruda, Havlíček, Balbín, Svatopluk Čech, Mánes, Kollár, Třebízský, Čelakovský, Tomek, Tyrš, Rieger, Jungmann, Palacký,
Štefánik, Dvořák..
Proboha!!! S jedinou výjimkou Štefánika (což byl Slovák a francouzský generál) VŠECHNA uvedená jména naopak i po roce 1940 v názvu pražských ulic a náměstí ZUSTALA!!! Žádné z nich tedy nebylo vyhodnoceno jako závadné. Většina z nich dokonce byla v názvech protektorátní Prahy zastoupena vícečetně (jedna ulice + jedno náměstí/most/park). Vesměs to navíc bylo v prominentních polohách v centru města, nikoliv na periferiích. V každém jednotlivém případě jsem schopen Vám to na požádání konkrétně doložit.
Autorka práce prostě a jednoduše nepochopila, že zde šlo pouze o vymýcení duplicit. Navíc ty počty odstraněných názvů v tabulce na str. 30 neodpovídají realitě. Autorka následně žasne nad některými nepřejmenovanými ulicemi v Modřanech či Ďáblicích, aniž by ji vůbec napadlo, že tyto obce tenkrát k Praze ještě vůbec nepatřily.
Není divu, že ve své neznalosti situace pak vyplodí i takové věty, jako že "Spornou postavou se stal Bedřich Smetana, jehož jméno bylo ulicím odebíráno i přisuzováno."
Ta práce je opravdu tak mizerná, že se jí opravdu nehodlám dál zabývat, zbytečně bych se rozčiloval. Když už mě odkazujete na něčí bakalářku z pedagogické fakulty, vyberte prosím takovou, která splňuje alespoň minimální standardy.
Díky,
DL

David Lenhart Reagovat title= 14:21:20 08.06.2017
// Pokračování:
Z jakých zdrojů prosím vycházíte, píšete-li, že byl Gröbe Žid? Vím, že se toto tvrzení občas na internetu objevuje, ale nikde jsem neviděl opravdu přesvědčivý důkaz. Po pravdě tomu příliš nevěřím. ("Gröbe" není příjmení typické pro židovskou populaci; v rodišti Gröbeho, tedy v okolí saského Nonnenbergu, se Židé nikdy ve větším počtu nevyskytovali; Moritz Gröbe byl evangelík).
V každém případě: máte jediný doklad či důkaz, že by bylo ÚDAJNÉ Gröbeho židovství roku 1940 známo? (například v dobovém tisku či literatuře?) Já o ničem takovém nevím. Proto bych zde opravdu o "pitomosti" v žádném případě nemluvil.
A dále: Prof. Pfitzner byl možná iniciátorem, ale NIKOLIV autorem přejmenovávání z roku 1940. To bylo vypracováno kolektivně, nikoliv na magistrátu, nýbrž v kulturním oddělení Úřadu říšského protektora (okruh osob okolo ing. Antona Zankla). Je tedy trochu absurdní, podsouváte-li autorství názvu Grébovka osobně Pfitznerovi.
A konečně: ano, v roce 1939 leckteří místní Němci, chcete-li užít toho slova, "zdivočeli", podobně jako dřív (třeba za kraválů při bojích o Badeniho jazyková nařízení 1897, za insigniády 1934 atp.) či později (v květnu 1945) "zdivočeli" mnozí pražští Češi. Mně však šlo o něco jiného. Tvrdit, že by do odjakživa dvounárodnostní Prahy teprve někdy ve 20. století "přišli Němci", je formulace stejně tak absurdní a nehistorická, jako tvrdit třeba o Brně roku 1918, že tam tehdy "přišli Češi" (i když si můžete být jisti, že Češi tehdy většinově německá území obsazovali rovněž za pomoci ozbrojených jednotek). Prostě oba ty národy tu žily a pracovaly vždycky.
Ach jo, to je opravdu tak těžké prostě jen uznat omyl? :)
S pozdravem,
David Lenhart

David Lenhart Reagovat title= 13:59:03 08.06.2017
Dobrý den paní Vlachová,
i když svůj příspěvek končíte slovem howgh, nemůže zůstat bez reakce.
Žádný ze čtyř bodů, které jsem uvedl, nevyvracíte.
Přejmenováním ulic v roce 1940 jsem se zabýval velmi intenzivně. Asi Vám uniklo, že nejpodstatnějším rysem tohoto přejmenování bylo důsledné odstranění duplicit a multiplicit v uličním názvosloví - což byl ostatně požadavek, po kterém pražská veřejnost i odborníci volali už celých dvacet let předtím, ale v dobách ČSR se ho nikdy nepovedlo zrealizovat. Množství identických názvů v rámci jednoho města samozřejmě vyvolávalo chaos a zmatek v orientaci. (V Praze bylo k roku 1938 např. 9 ulic Palackého, navíc Palackého náměstí, Palackého most a Palackého nábřeží; po Havlíčkovi bylo pojmenováno 7 ulic, 2 náměstí a 1 park, po Dvořákovi 4 ulice, po Husovi 8, po Jungmannovi 4 ulice a 2 náměstí, po Karlu IV. 5 ulic a 1 náměstí, po Komenském 4 ulice a 3 náměstí, Krok měl 5, Neruda 6, Třebízský 7, Tyrš 5 ulic a 1 náměstí, Jiří z Poděbrad 6, Žižka 6 ulic a 1 náměstí, Prokop Holý 5, Smetana 4 ulice a 2 náměstí, Přemysl 6 ulic a 2 náměstí atp.). Tento šílený stav byl tedy v roce 1940 odstraněn, přičemž KAŽDÉ z výše jmenovaných osob nějaká významná ulice či náměstí (většinou obojí) v Praze ZůSTALA. Mimochodem, na konci války byl sice obnoven předešlý stav, avšak roku 1947 byla provedena další velká masivní změna názvů, kdy byly (tentokrát již definitivně) duplicity opět odstraněny. Tehdy, po válce, tedy ČEŠTÍ politici také rozhodli o odstranění zhruba 10 ulic Palackého a ca. 8 ulic Havlíčka (atp.)!!!
Rozumějte, hlavním smyslem (ani r. 1940 ani r. 1947) nebylo vymítit nežádoucí "fuj" osobnosti, ale zbavit se chaosu.
Nemáte zcela pravdu, když píšete v souvislosti s Havlíčkem "Pravda, jedna ta dnešní Legerova mu zůstala". Ne, tato ulice byla roku 1940 (tj. nacisty!) Havlíčkovým jménem pojmenována NOVĚ (před 1940 se totiž také, jmenovala Legerova). Čili: nacisté "věnovali" Havlíčkovi ulici větší a důležitější, než byla jakákoliv z těch, které nesly Havlíčkovo jméno předtím. Možná Vám to zní paradoxně, ale je to opravdu tak. Havlíček jim tedy skutečně nevadil.
K dalším věcem stručně: vůbec nechápu proč u roku 1908 píšete o "rakousko-uherském útlaku". Tehdy už pražskou, stejně jako vinohradskou či žižkovskou radnici několik desetiletí plně ovládali čeští nacionalisté (především mladočeši), a ti taky horlivě pojmenovávali ulice a náměstí jmény "českých národních velikánů", tedy právě všech těch Havlíčků, Palackých, Tyršů, Riegrů atp., a nikdo jim v tom nebránil. Byl to právě český nacionalismus, který tehdy vedl k vymazání historického názvu Grébovka a k nahrazení názvem "Havlíčkovy sady" (ačkoliv Havlíček, na rozdíl od Gröbeho, s nimi nikdy neměl nic do činění).
Roku 1940 byl obnoven původní název. A ne, opravdu ne jako " Gröbeovy sady", jak znovu píšete, ale jako Grébovka.
// Pokračování pošlu vzápětí //

David Lenhart Reagovat title= 23:11:53 05.06.2017
Dobrý den,
v pasáži o Grébovce se na Vašich stránkách píše doslova:
" ...V roce 1908 připadla Grébovka vinohradské obci a sady byly přejmenovány na Havlíčkovy. Když přišli Němci, vadil jim pochopitelně Havlíček, ale s notnou dávkou pitomosti jim vrátili původní název Gröbovka - Gröbe byl nacisty nenáviděný Žid."
Kdybych chtěl být ironický, napsal bych, že notnou dávku pitomosti vykazuje naopak právě citovaná věta :) . Obsahuje totiž několik nepřesností.
Především, NENÍ pravda, že by za nacistické okupace "pochopitelně vadilo" jméno Havlíčka. Naopak, jeho jménem byla roku 1940 pojmenována velká pražská třída na rozhraní Nového Města a Vinohrad (dnešní Legerova; není totožná s dnešní Havlíčkovou) a toto pojmenování platilo až do konce války. Můžete se přesvědčit např. na mapě z 1941, viz http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/19888 . Havlíčkovy ulice existovaly po celou dobu druhé světové války i v řadě dalších měst Čech a Moravy, mj. i v Brně, viz http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=1574 .
Za druhé, NENÍ pravda, že by válečný název Grébovky zněl "Gröbovka". Nikoliv, tento název platil i tehdy v počeštěné podobě "Grébovka" (německá verze názvu zněla "Gröbepark"). Opět odkazuji na zmíněnou dobovou mapu (nebo na tehdejší oficiální seznam pražských názvů, viz http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=505771&mcp=&s=jpg&author= ).
Za třetí, NENÍ pravda, že by Moritz Gröbe byl "nacisty nenáviděný Žid". Kdyby byl "nacisty nenáviděný", těžko by jeho jménem pojmenovávali park. Gröbeho (údajný!) židovský původ zkrátka nebyl všeobecně znám (Gröbe byl evangelického vyznání a je pohřben na německém protestantském hřbitově ve Strašnicích).
A za čtvrté, mám velký problém s formulací "když přišli Němci". Němci žili v Praze od 10. století (první pražský biskup byl Němec!) stále a vždy, až do roku 1945. Připomínám jména jako Parler ("Parléř") či Dientzenhofer, Johannes Keppler či Christian Doppler, Ernst Mach či Rainer Maria Rilke, a stovky a tisíce dalších.
V roce 1939 "přišel Hitler" (obrazně i doslova), ale nikoliv "Němci"; ti zde totiž byli vždy.
S přátelským pozdravem,
David Lenhart

Zuzana Vlachová odpověděl/a:
11:53:08 07.06.2017
Dobrý den,
Vynecháme evidentně konfliktní slovo pitomost a zůstaneme u faktů. Ad 1) V době „rakousko-uherského útlaku“ v roce 1908 byly sady přejmenovány po K. H. Borovském. Ad 2) Další nezpochybnitelný fakt je, že sady byly znovu přejmenovány, a to v roce 1940 na Gröbeovy sady. Poté, co přišli Němci. V roce 1939 nepřišel Adolf Hitler sám, ale s ním stotisícová armáda. A zároveň drtivá většina těch ušlechtilých potomků Parléřů, Dientzenhoferů a Kepplerů, kteří tu dosud žili s Čechy v nekonfliktní sounáležitosti, zdivočela a začala dělat Čechům peklo. Jedním z nich byl náměstek primátora PhDr. Josef Pfitzner. Ze skromného a loyálního profesora historie se příchodem Němců stal fanatický fašista. Považoval za historickou příležitost stát se pražským primátorem. Sérií udání odstranil svého nadřízeného primátora Klapku, který byl zanedlouho popraven, ale ani po jeho likvidaci se mu jeho úsilí nepodařilo zrealizovat. Právě on stál za vymýšlením a přejmenováním pražských ulic. Jeho přičiněním bylo přejmenováno 444 pražských ulic, z českých velikánů to nejčastěji to odnesl František Palacký (přišel o 14 ulic) a jako druhý K. H. Borovský (11 ulic). Pravda, jedna ta dnešní Legerova mu zůstala - viz https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120107238. To, že se zasadil, aby z názvů sadů zmizelo jméno árijce Havlíčka a bylo nahrazeno jménem neárijce Gröbeho není pro profesora historie příliš lichotivá vizitka. Pokud si nezjistil fakta, dá se s jistou licencí napsat, že tím prokázal jistou dávku pitomosti. Howgh. Zuzana Vlachová

Vaněček Reagovat title= 12:53:49 05.06.2017
Dobrý den, lze se zúčastnit Vašich vycházek apod. akcí ?
Děkuji, VV

Návštěvní kniha www.weblight.cz

Lomboo.cz - Vtipná těhotenská trička